Český herec Martin Trnavský je muž, ktorý sa nebojí zmien – ani v živote, ani na javisku. Miluje happy endy, ale jeho vlastný príbeh je plný nečakaných zvratov. Úspešný divadelný producent a herec, ktorého televízni diváci poznajú aj ako riaditeľa zo seriálu Ordinácia v ružovej záhrade. Ale hercom pôvodne vôbec nechcel byť.
Petra: Stať sa hercom nebol váš sen od detstva…? Čo vás inšpirovalo?
Martin: Byla to náhoda. Vlastně celý život je náhoda. Nikdy jsem netušil, že budu rekonstruovat domy a že se stanu producentem vlastních divadelních projektů, protože jsem vyučený elektrikář – elektromechanik pro zařízení a prostory. Poté jsem vystudoval průmyslovou školu, obor elektro, čtyři roky. Během toho jsem samozřejmě chodil do zaměstnání a zároveň jsem se připravoval na olympiádu v Barceloně, protože jsem byl v té době profesionální jachtař. V roce 1991 nám ale oznámili, že nás na olympiádu v roce 1992 nenominují. Jednou jsem šel podél vody, kde probíhalo nějaké představení, a řekl jsem si: „Sakra, vždyť jsem poslouchal desky Lasicu a Satinského. Přihlásím se na Janáčkovu akademii, předtím jsem zkusil i FTVS. Uvidíme, třeba to bude zábava.“ A oni mě náhodou přijali.
Petra: V Bratislave vás môžu diváci vidieť aj v divadelnej hre s Dianou Mórovou Smyslů zbavení. Je to o vzťahu dvoch ľudí, ktorý ostane napokon nenaplnený a rozplynie sa, aj keď sme všetci diváci fandili a čakali šťastný koniec. Ste ako divák či čitateľ fanúšik šťastných koncov?
Martin: Mám rád happy endy a u nich často pláču. Pamatuji si, že když mi bylo asi 27 let, viděl jsem film, který mám dodnes rád – Madisonské mosty. Když tam přišel ten balíček a ona v něm našla náramek, který jsem si pak musel někde koupit, pamatuji si, jak jsem v kině brečel. Lidé se na mě otáčeli, kdo to tam pláče. Jsem velký fanoušek happy endů.
Petra: Asi každý herec má obdobia, keď je takmer bez peňazí. Spomínate si aj vy na také?
Martin: Celý život podnikám, takže vedle divadla mám i další společnosti, které mi vydělávají peníze. Když je v divadle finanční mezera nebo je potřeba ji zaplnit, peníze přijdou z jiných zdrojů.
Petra: Takže musíte divadlo dotovať?
Martin: Nemusím, ale je pravda, že sponzorů není tolik. Když vytvoříte představení, stojí určité peníze, a sponzoři pokryjí třeba jen deset procent. Zbytek financuji já. Zároveň už ale vím a mám jistotu, že se mi ty peníze vrátí, protože se představení hrají dlouhodobě. Běžně dosahujeme sta i dvou set repríz.
Ráno posilňovňa, cez deň divadlo, cez voľné chvíle golf. Martin Trnavský prezradí, čo ho drží v tempe – a čo ho dokáže naopak úplne zastaviť. Počúvajte Dalila šou Petry Bernasovskej v Rádiu Slovensko, v nedeľu od 16:30 a rozšírený rozhovor na podcaste Rádia Slovensko.
Zdroj foto: STVR
